Slované

Úvod                                                                

Tento základní dokument (stanovy) vymezuje činnost, vnitřní uspořádání, řízení náboženské společnosti Slované a stanovuje její hlavní úkoly.

Oddíl I.

Základní dokument (stanovy) náboženské společnosti Slované

Článek 1

Základní ustanovení a víra Slovanů

1.1. Slované jsou náboženská společnost, která studuje, praktikuje, obnovuje a předává slovanskou přírodně – duchovní tradici a kulturní odkaz našich českých, moravských a slezských předků. Tato víra byla v posledních dekádách obnovována činností několika rodnověrných hnutí a je veřejnosti předávána, mimo jiné, i zakladateli a členy organizace Slovanský kruh, z.s.. Tato víra je jasně definována, její obsah je potvrzen odbornými výzkumy, akademickou obcí České republiky a dalších zemí. Tento duchovně-kulturní odkaz je znovu aktivován a zpřístupňován veřejnosti, jako nehmotné duchovní dědictví naší země a jejího lidu.

1.2. Náplň činnosti a víry náboženské společnosti Slované je v souladu s oficiální mezinárodní deklarací ECER (European Congress of Ethnic Religions, v překladu Evropský kongres etnických náboženství) z roku 2014 z kongresu ve Vilniusu, Litva. Náplň činnosti a víry náboženské společnosti Slované je v souladu se stanovami Rodového slovanského sněmu, který je tvořen zástupci rodnověrných slovanských skupin ze zemí se slovanskou kulturou.

1.3. Náboženská společnost Slované je v souladu se základními ustanoveními OSN o lidských právech a náboženské svobodě.

1.4. Náboženská společnost Slované respektuje zákony České republiky.

1.5. Definice víry:

Slovanství je náš lokální kulturní odkaz, přírodní víra našich předků, jejíž části jsou základem českého, moravského a slezského folkloru, jak je doloženo i z etnografických výzkumů. Tento odkaz je zachycen například v dílech Čeňka Zíbrta, Lubora Niederleho, Dušana Třeštíka, Ludovíta Štúra, Zdeňka Váni, Dagmar Dobšovičové Pintířové a dalších českých, slovenských i zahraničních slavistů, historiků, archeologů, etnologů a folkloristů. Významný je i odkaz českých obrozenců, jejichž zásluhou dnes máme v naší zemi zachovalou autentickou kulturu. Také se inspirujeme v akademických pracech autorů z jiných zemí, kteří se věnují studiu domorodých kultur v oblasti slovanství. Stejně důležitým informačním zdrojem je však i terénní religionisticko-antropologický komparační průzkum dosud zachovalých původních, přírodně-spirituálních kultur, a to ve slovanském i v celosvětovém poli.

Slované jsou v kontaktu s aktuálním hnutím rodnověrných slovanských skupin v celé Evropě. Zakládající organizace Slovanský kruh, z.s., zároveň úzce komunikuje se zástupci skupin ostatních etnických náboženství Evropy (ECER).

Slovanská kultura je definována svým jedinečným způsobem smýšlení, jazykem a spiritualitou, jež patří mezi indo-evropské jazykové/kulturní skupiny. Mezi blízce příbuzné a navazující kulturní skupiny patří zejména védská (výchozí), baltská, keltská a germánská kultura.

Slovanství je dle dnešních teologických parametrů duchovní věroukou polyteistickou i animistickou. Dle slovanského světonázoru je celé stvoření prodchnuto vědomou božskou silou. Rodnověrec tím pádem vnímá Zemi, přírodní jemnohmotné duchy i jednotlivé aspekty veškeré přírody a Vesmíru jako živé a vědomé bytosti. Tato víra také zahrnuje existenci božského panteonu, jakožto personifikaci jednotlivých kosmologicky – archetypálních tvořitelských energií. Tento panteon však není dogmaticky stanovený, má své modifikace v čase a prostoru, v závislosti na vývoji jednotlivých kmenových skupin. Dále zahrnuje i typy vědomí neduálních forem, mající svůj charakter a ukotvení v hlubokých kořenech indo-evropské tradice.

Nejvíce podobným náboženským systémem (v našem kulturním kontextu) je hinduismus, který přímo navazuje na védskou kulturu, která je zároveň lingvisticky prokazatelně zdrojovou, či zdrojově příbuznou kulturou slovanského etnika. Stejně jako hinduismus, nemá ani slovanská věrouka žádného zakladatele, pevnou dobu vzniku, ani jediný správný kodifikovaný spis, který by určoval závazná ustanovení a dogmata. Proto by také měla zůstat věroukou svobodnou, vyvíjející se a respektující různé přístupy (v rámci rodnověří a základních morálních a etických hodnot.)

Stejně jako má hinduismus své lokální podoby, nebo má každý náš kraj svůj osobitý folklórní výraz, má i slovanské rodnověří své specifické formy a podoby v závislosti na lokalitě, tedy i v zemi, ve které je praktikováno.

Základní společné filosofické body pro slovanskou věrouku v rámci náboženské společnosti Slované, však zůstávají stejné:

1.5.1. úcta ke všem božským tvůrčím silám, k přírodě a všem živým bytostem, zároveň i s vědomím konceptu Jednoty, ze které vše stvořené pochází (Rigvéda)

1.5.2. úcta k předkům, k rodině, k rodu, k vlastním kořenovým kulturám, s respektem k jedinečnosti každé bytosti

1.5.3. úcta k přírodním zákonům Vesmíru a přirozené hierarchii jednotlivých forem vědomí

1.5.4 znalost konceptu rovnováhy a celistvosti, rovnoprávnosti polarit (pohlaví atd.)

1.5.5 úcta a respekt k ostatním kulturám a naukám, otevřenost ke vzájemné inspiraci a     

spolupráci

1.5.6 péče o domovskou krajinu, přírodní zdroje a posvátná místa

1.5.7 rozvíjení etických zásad a moudrosti v sobě sama, ve své rodině a komunitě

1.5.8 ctění cyklů přírody a spolupráce s nimi prostřednictvím rituálních oslav.

V lokalitě našeho státu slovanství zahrnuje prvky naší západo-slovanskéé tradice, mytologii, lidovou slovesnost a obřadní obyčeje, které jsou zachovány v českém, moravském a slezském folklóru. V současné podobě se dotýká také všeho řemeslného, uměleckého, hospodářského, terapeutického a filosofického dědictví, jež zde zanechali naši předkové.

Řídíme se okruhem přírodních svátků, které jsou obsahem slovanské spirituality. Stopy těchto svátků jsou obsaženy v základech našeho folkloru. Okruh našich svátků se jmenuje Kolovrat / Kolo roku. V současné fázi výzkumu obsahuje Kolo roku přibližně 70 svátků. (Viz. akademické práce zveřejněné Slovanským kruhem, z.s.). Některé datumy svátků se řídí solárním, některé lunárním kalendářem.

Členové náboženské obce Slované mají svobodné právo svoji víru transformovat do lokální podoby a praktikovat ji sami, se svou rodinou a komunitou. Také mají právo do své tradice, v souladu se svým cítěním, vkládat nové prvky, které rozvíjí přirozenou duchovnost a pozitivní schopnosti člověka. Tyto prvky musí být v souladu se základním mravním kodexem a s přírodními zákony, a musí s nimi souhlasit hlavní členové dané komunity, čili místní slovanské skupiny.

(Samozřejmě také musí být v souladu se základními ustanoveními OSN o lidských právech a náboženské svobodě, viz bod 1.3.)

Jelikož žijeme ve velmi kulturně propleteném prostředí, prošli jsme dlouhým vývojem a našimi genetickými předky většinou nebyli pouze zástupci slovanského etnika, členové náboženské obce Slované mohou integrovat do své věrouky i části jiných kultur a slavit jiné svátky, pro svou vlastní potřebu. Slovanství je otevřená věrouka a není dogmaticky profilovaná.

1.6. Slovanský panteon

Posvátný strom Slovanů, Veledub, reflektuje rozložení dimenzí ve vesmíru. Dělí se na světy Práv – nebeská říše (také Irije či Svarga), Jáv – náš svět, a Náv – podsvětí, vstup do říše mrtvých.

Svět Právu ztělesňuje nebeskou říši a vesmírný řád. Obývají jej všichni hlavní bohové.

Do světa Jávu patří živelné bytosti a všichni duchové přírody, ochránci posvátných míst, stejně tak i všechny živé bytosti tohoto světa jevů – včetně lidského světa.

Svět Návu – svět v kořenech Veledubu, symbolizuje podsvětí a skryté magické síly, neprojevený potenciál v temnotě

Panteon a hierarchie božstev – archetypálních vesmírných sil, se mění v závislosti na lokalitě.

Mezi hlavní, a většině Slovanů společně známé, však patří tito bohové:

Rod – stvořitel vesmíru a rodů

Svarog/Dažbog – bůh slunce, se synem Svarožičem – nebeským kovářem a bohem ohně

Lada – prvotní bohyně ženské síly, lásky a krásy, bohorodička

Perun – bůh nebes – mračen, bouří a blesků s plodivou silou, ochránce bojovníků

Živa – bohyně životní síly a úrody

Mokoš – bohyně osudu i plodnosti země

Černobog – vládce temnoty ve všech světech

Triglav – bůh hledící vertikálně do všech světů

Svantovít – bůh věštec, hledící horizontálně do všech směrů

Bělbog – světelný bůh, vládnoucí všem světům zároveň

Veles – “rohatý” bůh podsvětí, magických sil a divoké zvěře

Morana – bohyně smrti, zimy, a přeměny forem

Vesna/Lelja – bohyně jara a rozkvětu, dcera Lady

Radegast/Radhošť – bůh rodiny, radosti a oslav, i ochránce bojovníků

Chronologický přehled slovanských svátků a obřadů:

1.7. Jaro

1.7.1. Provoda (jarní rovnodennost)

Velikonoce/Červené svátky/Vesnování (Lun)

1.7.2. Květná neděle – ochranná magie s pruty, očistné koupele, čištění studánek

1.7.3. Modré, žluté pondělí – začíná úklid

1.7.4. Šedivé (tlusté) úterý – vymetení pavučin – maso povoleno

1.7.5. Sazometná, škaredá středa – úklid černé špíny a komínů

1.7.6. Zelený čtvrtek – zelená strava, očista, milostná kouzla

1.7.7. Velký pátek – svátek bohyně, Mokoše, otevírání sil Země

1.7.8. Bílá sobota – konec půstu, příprava obřadních pokrmů, křesání nového ohně

1.7.9. Boží hod velikonoční – Velká neděle – spojení s předky, magická práce s vejci – kraslice

1.7.10. Velikonoční pondělí – komunitní oslava

1.7.11. Radonice I – povelikonoční oslava předků

1.7.12. První hrom – příchod jara – Perun – plodivá síla nebes

1.7.13. Otevírání studánek – při příchodu jarního tepla, v průběhu jara

1.7.14. Přílet ptáků – obřad příletu Vesny/Lelji, bohyně jara

1.7.15. Jarilovy – Vesniny slavnosti, první Rusadla, uctění vodních bytostí – 17.-24.4.

1.7.16. Probouzení hadí síly, otevírání Země – 24.4. – Jarovít/Jarilo (sv. Jiří)

1.7.17. Noc ohňů (Čarodějnice, Filipojakubská noc) – ochranné ohně před Strigami,, magická noc – 30.4.

1.7.18. stavění Májů – od 1.5. v průběhu května – oslavy plodnosti a ženské krásy a síly

1.7.19. Zelené svátky/ Rusadla/ Letnice – loučení s jarem a s bytostmi vody – Lejlu nahrazuje Lada – konec května, obřad s Kostromou

1.7.20. Radonice II – Letniční úterý (kř. slavnost Ducha Svatého) – svátek uctění předků – vyprovázení duší

1.8 Léto

1.8.1. Kupalo, Koupadla – letní slunovrat Dažbog/Lada – 21.6., dříve až týdenní oslavy

1.8.2. Dodola – vrchol léta – žena Peruna – tanec pro déšť

1.8.3. Perunův den – svátek bojovníků – 17.7.

1.8.4. Žně, oslava sklizně obilí, Živa, Mokoš – 20.7. – 1.8.

1.8.5. Dožínky a jiné oslavy sklizně  srpen/září

1.8.6. Odlet ptáků a letních božstev – začátek září

1.8.7. Ukládání hadů – začátek září

1.9. Podzim

1.9.1 Podzimní rovnodennost – Oseniny – 21.9. – uzavírání nebes – Svargy, věštecké rituály – Svantovít, první příchod Morany

1.9.2. Posvícení – tanec předků – Hody – 28.9, komunitní obřady, hospodářské

1.9.4. Mokošin den – svátek Země – uzavírání zemských plodivých sil – poslední pátek v říjnu

1.9.5. Dušičky/Návy – 31.10. – 2.11. – svátek zesnulých

1.9.6. Příchod Morany a Velesa, zahánění dobytka, věštění – 11.11. (Martin)

1.9.7. Svátek hudby – 22.11. – maškarní průvod s hudbou (Cecilie)

1.9.8. Svátek ochranných rituálů 25.11. (Kateřina)

1.9.9. Věštební den Svantovíta – věštění pro lidi a komunitu – 30.11. (Ondřej)

1.9.10. Den věštby svatební a Morany – 4.12 (Barborky)

1.9.11. Pochod Velesův a Svarogův – 5.12. (Mikuláš)

1.9.12. Obřad ženské rituální očisty s Moranou – 13.12. (Lucky)

1.9.13. Věštecké rituály pro každý měsíc od 12.12. – do 24.12. od ledna – verze východočeská

1.9.14. Postní období před obřadem zimního slunovratu – od 14.12. do 21.12.

1.10. Zima

1.10.1. Kračůn – zimní slunovrat – znovuzrození slunce – Božič/Dažboh – 21.12. – 22.12.

1.10.2.   2. svátek zimního slunovratu – 23.12.

1.10.3.   Rodinný svátek zimního slunovratu – 24.12. – Koleda – žehnání hojnosti

1.10.4.   1. věštecký svátek Kračůnu – leden – 25.12.

1.10.5.   2. věštecký svátek Kračůnu – únor – 26.12.

1.10.6.   3. věštecký svátek Kračůnu – březen – 27.12.

1.10.7.   4. věštecký svátek Kračůnu – duben – 28.12.

1.10.8.   5. věštecký svátek Kračůnu – květen – 29.12.

1.10.9.   6. věštecký svátek Kračůnu – červen – 30.12.

1.10.10.  7. věštecký svátek Kračůnu – červenec – 31.12.

1.10.11.   8. věštecký svátek Kračůnu – srpen – 1.1.

1.10.12.   9. věštecký svátek Kračůnu – září – 2.1.

1.10.13.  10. věštecký svátek Kračůnu – říjen – 3.1.

1.10.14.   11. věštecký svátek Kračůnu – listopad – 4.1.

1.10.15.   12. věštecký svátek Kračůnu – prosinec – 5.1.

1.10.16. Začátek nového roku a solárního cyklu – Triglav – “zrození “ slunce do Jávu, kompletní věštby – 6.1.

1.10.17. Masopustní oslavy – od poloviny ledna

1.10.18. Hromnice –2.2. – První úbytek zimních sil, ochrana Peruna, nebeského světla

1.10.19. Velesův den – 3.2. – (Blažej), ochranné rituály proti nemocem

1.10.20. Masopustní oslavy – 2. – 15.2.

1.10.21. Ptačí svatby – první svátek příletu ptáků (čápů) – svátek zamilovaných – 14.2.

1.10.22. Masopustní úterý – Fašank – zakopání basy – idolu Velese – konec masopustních oslav

1.10.23. Tučný čtvrtek – rituál zabití prasete – oslava průchodu zimou a loučení s ní

1.10.24. Popeleční středa – magický rituál ochrany a vstup do postního období – začátek 46 dní před prvním úplňkem po jarní rovnodennosti (od dob křesťanské úpravy). Středa v týdnu předcházejícím postnímu období.

1.10.25.  1. Černá neděle – vstup do půstu – Pučálka

1.10.26.  2. Pražná neděle – Pražmo

1.10.27.  3. Kýchavná neděle – rituály pro zdraví

1.10.28.  4. Družebná neděle – námluvy

1.10.29.  5. Smrtná neděle – vynášení Morany – konec zimy

1.11. Tento kalendář se stále aktualizuje a může podléhat časovým i významovým odchylkám v závislosti na lokalitě. 

1.12. Slovanská mytologie

1.12.1. Slované mají také svou mytologii, jež však v důsledku christianizace utrpěla značné ztráty. Některé části jsou dohledatelné v původních pohádkách a místních legendách. Celá duchovní tradice a mytologie je díky výzkumu a záchranným pracem na ní v přirozeném vývoji, tedy jí nelze tvrdě zakonzervovat a vždy se bude vyvíjet a tvarovat. Kompletování mytologie je vedeno výzkumem opřeným o pravdivá data a o reálné lokální zdroje.

1.12.2. Na počátku byla prázdnota. V ní dlel ve zlatém vejci bůh Rod. I rozhodl se vytvořit život. Stvořil bohyni Ladu, ženskou bohyni a ta mu pomohla rozbít vejce a vystoupit z něj. Pak stvořil boha Svaroga, který se stal manželem Lady a bohem slunce. Z Roda vyšly všechny rody od bohů až po lidi. Svarog pak stvořil všechny mužské bohy a Lada všechny ženské bohyně. Ti pak stvořili zemi a život na ní.

1.12.3. Slovanské mýty prozatím čerpáme z děl – Báje a mýty starých Slovanů – Ivan Hudec, Bohové starých Slovanů – Peter Weleslav Kuzmišín a z prací a přednášek prof. Galiny Lozko, a z dalších zdrojů akademických i lidových.

1.13. Slované mohou praktikovat tradiční slovanské sauny pro zdravotní a duchovní účely.

1.14. Další důležitou součástí duchovní praxe Slovanů jsou přechodové rituály. Jsou to konkrétně přijímání do rodnověří, postřižiny, předávání jména, vítání narozených dětí a zakopávání placenty, svatby, pohřby, přechodové rituály do dospělosti a nových etap života.

Všechny tyto obřady jsou nyní rekonstruovány a jejich podoba bude po rekonstrukci a vyzkoušení v praxi do základního dokumentu vložena.

1.15. Slované praktikují přírodně-kontemplační cvičení v přírodě pro prohloubení spojení s ní a božskými silami. Také využívají sílu koncentrace a vhledu v kombinaci se statickou polohou těla pro meditace, nejlépe pod stromy, které zvyšují účinek cvičení a umí dobře směřovat vývoj praxe.

Článek 2

Náplň, poslání, cíle náboženské společnosti Slované a jejích členů:

2.1. Pomáhat všem Slovanům podle možností obce, vytvářet a aplikovat vzdělávací programy, pomáhat všude tam, kde to bude sloužit k rozvoji života slovanské komunity a našich přírodních tradic.

2.2. Prohlubovat přátelské vztahy a kontakty mezi Slovany na území České republiky i Slovany žijícími mimo její hranice.

2.3. Podporovat přátelské vztahy mezi Českou republikou a ostatními slovanskými zeměmi.

2.4. Neustále se vzdělávat a shromažďovat objektivní informace o slovanství a jeho učení, a takové informace pak dle vlastního uvážení a v souladu se slovanskou obcí předávat dále.

2.5. Poznávat a ochraňovat hmotné a nehmotné dědictví našich předků v rámci slovanství.

Hmotné: Přírodní i umělá místa kulturního či duchovního významu, předměty spojené s tradicí.

Nehmotné: Umělecké, duchovní, kulturní i intelektuální dědictví českého národa, stejně tak folklór, znalost přirozeného hospodářství, přírodní lidová moudrost.

2.6. Prohlubovat dialog a spolupráci mezi různými náboženskými a kulturními skupinami a pracovat na vzniku a prohlubování vzájemného respektu, tolerance a přátelských vztahů.

2.7. Dobrovolně shromažďovat prostředky pro výstavbu svatyní a obnovu a ochranu původních slovanských hradišť a posvátných hájů, a ty pak dle možností obnovovat, ochraňovat a používat je pro komunitní slovanské obřady.

2.8. Shromažďovat prostředky pro zajištění všech věcí potřebných k veřejným obřadům a oslavám.

2.9. Bránit slovanskou pospolitost a nauku proti všem projevům rasismu, xenofobie či jakékoli jiné diskriminace. Taktéž proti projevům manipulace veřejným míněním za účelem zneužívání tradice pro politické, mocenské a různé jiné neetické důvody.

2.10. Dle vlastních možností pracovat pro komunitu Slovanů na obnově slovanské tradice, pomáhat při realizaci přechodových rituálů (narození, přechod do dospělosti, svatba, rozvod, pohřeb) a obřadních oslav Kolovratu.

2.11. Vydávat periodické či neperiodické publikace o Slovanství.

2.12. Pomáhat vytvořit podmínky pro řádné vyučování nových kněží a kněžek, kteří po ukončení studia a složení praktických zkoušek budou vykonávat obřady spojené s náplní víry Slovanů.

2.13. Hlavním cílem náboženské společnosti Slované je umožnit oficiální přihlášení se ke své domorodé tradici, což zahrnuje víru v síly slovanského panteonu, integraci slovanské duchovnosti a víry ve všech ohledech do denního života, a to jak v míře velice jemné, tak i absolutní. To, že je někdo Slovan, znamená, že se hlásí k duchovnímu odkazu našich předků a cítí se být s ním propojen, nezávisle na svém společenském postavení, nebo životním stylu. My Slované máme rádi svobodu projevu. Jakékoliv pokusy někoho fyzickým či psychickým násilím nutit do změn, ke kterým ještě ve svém životě sám/sama ze své svobodné vůle nedospěl/a, nemají se slovanským učením nic společného.

2.14. Slované vyvíjí spolupráci s dalšími domorodými autentickými směry a skupinami pro rozvoj hlubšího vhledu do společné historie, pro uchopení hloubky práce s obřady a také pro podporu rozvoje společně s dalšími domorodými tradicemi na území České republiky.

2.15. Vést evidenci členů náboženské společnosti Slované, a to pouze pro svou vnitřní potřebu.

2.16. Podporovat souladný a přirozený kulturní a sociální rozvoj v rámci svého bydliště.

2.17. Podporovat ekologické a etické trvale udržitelné lokální zemědělství, podporovat místní rozvoj původních umění a řemesel.

2.18. Chránit divokou přírodu a kultivovat vlastní ekologický přístup k životnímu prostředí, a svým příkladem vést k takovému chování i své okolí.

2.19. Další aktivity a cíle Slovanů:

2.19.1. Začlenění duchovního odkazu a obsahu učení Slovanů do legální spirituality u nás.

2.19.2. Vytvořit přehled o slovanské spiritualitě a svátcích, a učinit jej dostupným pro veřejnost.

2.19.3. Vykonávat oficiálně platné slovanské svatby.

2.19.4. Vykonávat legální slovanské pohřby, a podporovat vznik dalších přírodních pohřebišť.

2.19.5. Výzkum a zachování původních přírodních medicínských, léčebných postupů dle našich slovanských předků v souladu s vědeckým etnografickým a jiným autentickým materiálem.

2.19.6. Ochrana tradičních míst síly spojených se slovanstvím a s přírodním duchovním odkazem našich předků.

2.19.7. Ochrana posvátných vodních zdrojů spojených se slovanskou tradicí a mytologií.

2.19.8. Pracovat na možnosti vstupu slovanských kněží a kněžek do státních léčebných a nápravných zařízení, pro pomoc lidem v krizových životních situacích.

2.19.9. Podpora lesních školek a alternativních škol zaměřených na zdravý vztah k přírodě a tradici, předávání intuitivní moudrosti a podpory přirozeného vývoje dětí.

2.19.10. Nabídnutí vzdělávacích programů o domorodých tradicích do škol.

2.19.11. Posilování etických hodnot mezi lidmi.

2.19.12. Posilování ekologického smýšlení a metod trvale udržitelného rozvoje, podpora zdravého využívání technologií.

2.19.13. Podporovat možnost konání oslav Slovanů v jejich posvátných místech, oslav spojených s přírodními cykly a s přelomovými událostmi v životě člověka (přechodové rituály).

2.19.14. Pomoc při realizaci všech typů původních tradičních oslav v regionech.

2.19.15. Pomáhat registraci slovanských svátků do fondu kulturního dědictví ČR a UNESCO.

2.19.16. Získávání podpory od státu pro založení nových obřadních míst v regionech.

2.19.17. Získávání podpory státu a ministerstva kultury pro ochranu, rozvoj, předávání a zajištění uchování kulturních hodnot slovanství pro budoucí generace v naší zemi.

2.19.18. Podpora vzniku regionálních slovanských komunit/Slovanských obcí.

2.19.19. Dosažení statusu náboženské menšiny získáním 30 000 podpisů.

2.19.20. Spolupráce s ostatními rodnověrnými organizacemi v rámci slovanství i mimo něj, které jsou v souladu s etickým kodexem ECER 2014.

2.19.21. Vytvoření kulturních zařízení pro výuku a studium tradičních znalostí, dovedností a hodnot.

2.19.22. Tisk a distribuce knih s tématikou slovanství a dalších domorodých duchovních tradic v ČR.

2.19.23. Podpora revitalizace dalších domorodých kulturních dědictví za použití námi vytvořené revitalizační metodiky. (Keltové apod.).

2.19.24. Práce na registraci hlavních slovanských svátků jako státních, tak jako je to např. u křesťanských. Jako studijní předlohu můžeme použít model státních svátků Lotyšska a Litvy.

2.19.25 Náboženská společnost Slované dává možnost vytvořit svou pobočku i v jiné zemi. Otevření pobočky, její název a náplň schvaluje Rada zřizovatelů náboženské společnosti Slované České republiky. Náplň takové pobočky a pravidla fungování musí být v souladu se zákony země, kde se daná pobočka otevírá.

Článek 3

Sídlo náboženské společnosti Slované

Sídlo náboženské společnosti Slované je na adrese:

Jaurisova 515/4, Praha 4 Michle, PSČ 140 00

Článek 4

Popis struktury náboženské společnosti Slované

4.1. Náboženská společnost Slované je organizací sdružující Krajské slovanské obce a pod ně spadající místní slovanské obce, jejichž členové tuto spiritualitu praktikují.

4.2. Náboženská společnost Slované koordinuje činnost slovanských obcí zejména ve věcech duchovního dědictví, ve věcech sociálních, vzdělávacích a kulturních. Jedná v těchto věcech s orgány státní správy, samosprávy, případně s dalšími institucemi v České republice.

4.3. Náboženská společnost Slované jedná a spolupracuje se zahraničními institucemi a organizacemi.

4.4. Náboženská společnost Slované má samostatnou právní subjektivitu podle zákona č. 3/2002 Sb. v platném znění.

4.5. Působnost náboženské společnosti Slované se vztahuje na území ČR. Může otevřít svou pobočku i v jiné zemi.

4.6. Orgány Slovanů jsou:

4.6.1. Rada zřizovatelů (členové organizace Slovanský kruh, z.s. a další fyzické osoby)

4.6.2. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska (složena ze zástupců slovanských skupin jednotlivých krajů)

4.6.3. Krajská slovanská obec (složena ze zástupců jednotlivých lokálních slovanských skupin v jednom kraji)

4.6.4. Lokální obec je definována tak, že přejímá název města, či obce, ve které působí. Tedy v Praze to bude – Slovanská obec Praha.

4.6.5. Níže následuje detailní popis každé částí náboženské společnosti Slované. Popis je vytvořen v posloupnosti od nejnižšího, do nejvyššího orgánu náboženské společnosti Slované.

Článek 5

Slovanská obec

5.1. Slovanská obec v České republice sdružuje občany ČR i cizí státní občany, kteří se hlásí ke slovanské duchovní tradici a jsou příslušnými orgány Slovanů přijati. Minimální počet členů obce jsou 2 lidé.

5.2. Slovanská obec vzniká novým ustavením Slovanské obce, nebo obnovením činnosti zaniklé Slovanské obce. Taková Slovanská obec si vytvoří oficiální název, kterým se bude prezentovat. Například Slovanská obec Praha. Toto jméno volí členové nové Slovanské obce a k jeho schválení je potřeba alespoň 4/5 hlasů při hlasování členů této Slovanské obce. První Slovanská obec vzniká novým ustavením Slovanské obce Radou zřizovatelů.

5.3. Návrh na vznik nové Slovanské obce a obnovení činnosti Slovanské obce podávají k rukám Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska nejméně 2 zástupci, kteří jsou starší 18 let a kteří jsou hlášeni k trvalému, či přechodnému pobytu v místě vzniku nové obce, na území ČR, nebo v daném městě, či obci aktivně působí (práce, rodinné, soukromé, komunitní aktivity).

5.4. Vznik nové Slovanské obce a obnovení činnosti Slovanské obce schvaluje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Nová Slovanská obec vzniká dnem schválení Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Vznik Slovanské obce je doložen zápisem o vzniku Slovanské obce, který realizuje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska. V zápisu o vzniku Slovanské obce musí být přinejmenším uvedeny tyto údaje: název Slovanské obce, územní působnost, sídlo, datum schválení, podpisy a osobní údaje statutárních zástupců/zakladatelů.

5.5. Jednotlivé Slovanské obce se adekvátně řídí stanovami náboženské společnosti Slované, a to zejména v následujících otázkách:

5.5.1. vznik a zánik Slovanské obce,

5.5.2. přihlášení a odhlášení členů,

5.5.3. způsob hlasování,

5.5.4. příspěvky,

5.5.5. hospodaření s majetkem,

5.5.6. etický kodex.

5.6. V každém kraji může být založeno libovolné množství Slovanských obcí.

5.7. Shromáždění členů každé Slovanské obce si volí Starostu své Slovanské obce, který je zároveň zástupcem v krajské radě Slovanů – Krajské slovanské obci. Takto volený zástupce musí získat při alespoň 4/5 hlasů všech členů Slovanské obce a je zvolen na dobu čtyř let. Starostu Slovanské obce může shromáždění členů obce předčasně odvolat. K odvolání Starosty Slovanské obce je zapotřebí alespoň 4/5 hlasů všech členů Slovanské obce.

5.8. O zániku Slovanské obce, nebo sloučení s jinou Slovanskou obcí se usnáší shromáždění členů Slovanské obce, ke schválení je zapotřebí alespoň 4/5 hlasů všech členů dané Slovanské obce. Slovanská obec zaniká nebo se slučuje dnem schválení Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska nebo zásahem Rady zřizovatelů náboženské společnosti Slované, nebo dojde-li k opakovanému závažnému porušení etických, mravních, právních hodnot, či stanov náboženské společnosti Slované.

5.9. Formulář s vlastní žádostí o založení Slovanské obce je písemně Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

Článek 6

Krajské Slovanské obce

6.1. Krajské slovanské obce v České republice sdružují volené Starosty všech Slovanských obcí na území daného kraje. Počet krajských obcí v České republice je 14 (slovy čtrnáct), včetně Prahy.

6.2. Krajská slovanská obec vzniká novým ustavením Krajské slovanské obce Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska, nebo obnovením činnosti zaniklé Krajské slovanské obce a opětovným schválením Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska. První Krajská slovanská obec vzniká novým ustavením Krajské slovanské obce Radou zřizovatelů.

6.3. Návrh na vznik nové krajské slovanské obce a obnovení činnosti Krajské Slovanské obce podávají k rukám Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska nejméně 2 řádně zvolení Starostové Slovanských obcí zapsaných na území daného kraje v ČR.

6.4. Vznik nové Krajské slovanské obce a obnovení činnosti Krajské slovanské obce schvaluje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Krajská slovanská obec vzniká dnem schválení Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Vznik Krajské Slovanské obce je doložen zápisem o vzniku Krajské slovanské obce, který realizuje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska. V zápisu o vzniku Krajské slovanské obce musí být přinejmenším uvedeny tyto údaje: název Krajské slovanské obce, územní působnost, sídlo, datum schválení, podpisy statutárních zástupců.

6.5. Jednotlivé Krajské slovanské obce se adekvátně řídí stanovami náboženské společnosti Slované, a to také v následujících otázkách:

6.5.1. vznik a zánik Slovanské obce,

6.5.2. přihlášení a odhlášení členů,

6.5.3. způsob hlasování,

6.5.4. příspěvky,

6.5.5. hospodaření s majetkem,

6.5.6. etický kodex.

6.6. V každém kraji může být založena pouze jedna Krajská slovanská obec.

6.7. Shromáždění Starostů všech Slovanských obcí daného kraje volí své zástupce do Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, ve stanoveném počtu. Takto volený zástupce musí získat při volbě alespoň 2/3 hlasů všech účastníků shromáždění a je zvolen na dobu dvou let. K odvolání tohoto zástupce Krajské slovanské obce v Radě Slovanů je zapotřebí alespoň 2/3 hlasů všech účastníků shromáždění. Všichni zvolení zástupci dohromady tvoří Předsednictvo Krajské slovanské obce, které zodpovídá za činnost obce a její zastupování před nadřízenými orgány náboženské společnosti Slované. Členové Předsednictva Krajské slovanské obce volí ze svého středu tajemníka, který zaštiťuje činnost předsednictva.

6.8. O zániku Krajské slovanské obce nebo sloučení s jinou Krajskou slovanskou obcí se usnáší shromáždění Starostů Slovanských obcí daného kraje, ke schválení je zapotřebí alespoň 4/5 hlasů všech Starostů Krajské slovanské obce. Krajská slovanská obec zaniká nebo se slučuje dnem schválení Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska nebo zásahem Rady zřizovatelů náboženské společnosti Slované, dojde-li k opakovanému závažnému porušení etických, mravních, právních hodnot, či stanov náboženské společnosti Slované.

Článek 7

Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska

7.1. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska je nejvyšším výkonným orgánem a statutárním orgánem náboženské společnosti Slované.

7.2. Členy Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska mohou být plnoletí, mravně a občansky způsobilí členové z řad Krajských slovanských obcí. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska se skládá nejméně ze dvou členů. Své zástupce v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska volí shromáždění Starostů Slovanských obcí každé Krajské slovanské obce, a to v počtu stanoveném Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Každý kraj na území ČR musí mít ze svých Krajských slovanských obcí aspoň jednoho člena v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Počet členů v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska ze všech Krajských slovanských obcí je minimálně dva. Maximální počet členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska je 43. Do tohoto počtu se nezapočítávají Virilní členové. Shromáždění Starostů každé Krajské slovanské obce je oprávněno příslušné členy v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska za svou Krajskou slovanskou obec i odvolávat. V případě odvolání člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska je předsednictvo jeho Krajské slovanské obce povinno do 15 dnů delegovat na jeho místo nového člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. V případě, že by na území ČR byla založena pouze jedna Krajská slovanská obec, plní její předsednictvo současně i funkci Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.3. Členové Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska si ze svého středu volí předsedu, 1. místopředsedu, 2. jednoho až dva místopředsedy a pokladníka. Předseda, místopředsedové a pokladník musí mít trvalý pobyt na území České republiky. Funkční období volených členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska je dvouleté. Předseda, místopředsedové a pokladník mohou být během funkčního období na návrh člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska ze závažných důvodů ze svých funkcí odvoláni. K odvolání je třeba alespoň 2/3 hlasů všech členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Za odvolaného funkcionáře bude do 15 dnů zvolen nový. Evidenci členů všech občin vede Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Předseda, místopředsedové a pokladník mohou ukončit svůj madát i na vlatsní žádost. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska ukončí mandát předsedy, místopředsedů a pokladníka nejpozději do jednoho měsíce od obdržení této žádosti. Při porušení zásad, stanov a pravidel náboženské společnosti Slované, bude po odhlasování Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska, či Radou zřizovatelů mandát zrušen okamžitě.

7.4. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska jedná jménem náboženské společnosti Slované na území i mimo území ČR. Kromě členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska nejsou oprávněny jménem Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska jednat jiné osoby. Za Radu Slovanů Čech, Moravy a Slezska jedná a podepisuje předseda, 1. místopředseda nebo 2. místopředseda v záležitostech majetkových a finančních operací. K platnosti je třeba podpisu předsedy a místopředsedy nebo dvou místopředsedů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.5. Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska přísluší zejména:

7.5.1. spravovat veškerý majetek náboženské společnosti Slované a provádět všechny právní úkony jejím jménem. V případě majetku má Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska oprávnění tak činit pouze s jasným souhlasem místní Slovanské obce, nejedná-li danná místní Slovanská obec tak, že poškozuje náboženskou společnost Slované. Bude-li, zjištěno, že místní Slovanská obec poškozuje celou společnost Slované svým způsobem nakládáním s majetkem, má právo jednat bez jejího souhlasu.

7.5.2. schvalovat roční rozpočty náboženské společnosti Slované,

7.5.3. schvalovat vznik nové Slovanské obce, nebo obnovení činnosti Slovanské obce,

7.5.4. schvalovat zánik nebo sloučení Slovanské obce,

7.5.5. schvalovat vznik nové Krajské slovanské obce nebo obnovení činnosti Krajské slovanské obce,

7.5.6. schvalovat zánik nebo sloučení Krajské slovanské obce,

7.5.7. schvalovat vznik slovanského centra, svatyně a spojených objektů atd.,

7.5.8. schvalovat zánik náboženské společnosti Slované,

7.5.9. navrhovat změny základních dokumentů náboženské společnosti Slované,

7.5.10. koordinovat činnost jednotlivých Slovanských obcí a Krajských slovanských obcí ve věcech hospodářských a organizačně správních a vyjadřovat se ke zcizování nemovitého majetku jednotlivých Slovanských obcí i Krajských slovanských obcí (prodej, zástava apod.),

7.5.11. vymezovat územní působnost jednotlivých Slovanských obcí a Krajských slovanských obcí a změny této působnosti,

7.5.12. stanovovat výši členských příspěvků jednotlivých Slovanských obcí,

7.5.13. nakládat s veškerým majetkem náboženské společnosti Slované, po získání souhlasu Rady zřizovatelů,

7.5.14. vydávat organizační řád náboženské společnosti Slované a další směrnice a normy pro svou činnost,

7.5.15. vydávat výroční zprávy o své činnosti, které předloží Radě zřizovatelů,

7.5.16. projednávat výroční zprávy Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a usnášet se o nich,

7.5.17. projednávat návrhy a připomínky členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, předložené písemně nebo osobně a usnášet se o nich,

7.5.18. projednávat návrhy a připomínky místních a Krajských slovanských obcí, předložené písemně jejich jménem, a usnášet se o nich,

7.5.19. projednávat písemné návrhy a připomínky členů obcí a usnášet se o nich,

7.5.20. ustanovit a rušit právnické osoby nebo vstupovat do existujících právnických osob a vystupovat z nich, je-li to prospěšné pro náboženskou společnost Slované, a zřizovat či rušit vlastní hospodářská zařízení,

7.5.21. zajišťovat vydávání periodických a neperiodických publikací,

7.5.22. schvalovat přijetí a propuštění tajemníka Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska,

7.5.23. jmenovat a v odůvodněných případech odvolávat duchovního-kněze/kněžku, či zástupce náboženské společnosti Slované.

7.6. Člen Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska vykonává svůj mandát osobně, delegace na jinou osobu, ani nové časové omezení, není přípustné.

7.7. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska může usnesením přenést dočasně některé své kompetence na předsedu Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.8. Člen Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska může rezignovat na své členství nebo funkci v radě. Svou rezignaci oznámí písemně předsedovi Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, nebo jeho zástupci a také předsednictvu Krajské Slovanské obce, za kterou byl do Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska delegován. Předsednictvo této Krajské Slovanské obce je povinno co nejdříve jmenovat nového člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Členství v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska zanikne rezignujícímu členovi zvolením nového člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, nejpozději však do 1 měsíce od podání rezignace Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.9. O případném zrušení mandátu člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, rozhoduje Shromáždění Starostů Krajské slovanské obce, které člena do Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska delegovalo. V době mezi pozastavením mandátu a volbou dalšího zástupce, vykonává jeho funkci náhradník, kterého určí předsednictvo příslušné Krajské slovanské obce. Člen Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska také pozbývá svého mandátu v radě, pokud pozbyl členství ve své Slovanské obci. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska může také zrušit mandát člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska se souhlasem dvoutřetinové většiny všech členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a to i bez souhlasu dotčené Krajské slovanské obce v těchto případech:

7.9.1. nevykonává-li řádně svou funkci bez závažných důvodů, ač byl na to opakovaně písemně upozorňován (alespoň třikrát) po dobu nejméně 3 měsíců,

7.9.2. dopustil-li se činu nebo chování, které bylo v rozporu se stanovami náboženské společnosti Slované nebo principy víry Slovanů.

7.10. Schůzi Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska svolává její předseda nebo jím pověřený člen rady podle potřeby, nebo kdykoliv o to požádá nejméně 1/3 členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska nebo nejméně 1/2 členů Krajské slovanské obce, nejméně však 4x ročně. Termín schůze Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska oznámí předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska sekretáři Rady zřizovatelů, a to nejpozději týden před jejím konáním. Pokud by byla schůze Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska svolána v kratším termínu, je předseda povinen oznámit její konání a důvod ihned.

7.11. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska je schopna usnášení, je-li přítomna nejméně polovina všech jejích členů a přítomní zastupují nebo jsou zplnomocnění zastupovat nejméně 2/3 Krajských slovanských obcí. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předsedající schůze. V případě rozhodování o článcích 4.6.1., 10. 11., těchto stanov je zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.12. Schůzí Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska se mohou účastnit všichni členové Rady zřizovatelů náboženské společnosti Slované a to s hlasem poradním.

7.13. Ke splnění některých svých úkolů může Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska zřídit stálé nebo dočasné komise jako své pomocné orgány. Dočasná komise končí svou činnost po splnění zadaného úkolu. Stálá komise končí činnost rozhodnutím Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.14. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska přijímá a propouští zaměstnance Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

7.15. Členové Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska mají právo účastnit se shromáždění členů místních Krajských slovanských obcí, Slovanských obcí a vyjádřit se k projednávaným bodům, které se týkají Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, nebo náboženské obce Slované celkově.

Článek 8

Předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska

8.1. Předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska řídí Radu Slovanů Čech, Moravy a Slezska, zabezpečuje plnění usnesení Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, odpovídá za řádnou činnost Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a správního aparátu Slovanů.

8.2. Ve své činnosti je vázán usneseními Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska odpovídá za řádné vedení členské evidence.

8.3. Nemůže-li předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska přechodně svou funkci vykonávat, pověří svým zastupováním jednoho z místopředsedů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska s určením rozsahu oprávnění.

8.4. Nemůže-li předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska vykonávat svou funkci trvale, nebo delší dobu, nebo není-li schopen určit svého zástupce, zastupuje předsedu místopředseda výkonné rady a je-li místopředsedů více, první místopředseda a nemůže-li ten tuto funkci vykonávat další místopředseda v pořadí atd. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska určí zároveň i dobu pověření.

8.5. Odměnu za práci v Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska, určí její členové společným hlasováním.

Článek 9

Rada zřizovatelů

9.1. Rada zřizovatelů je nejvyšším kontrolním orgánem dohlížejícím na obecný chod náboženské společnosti Slované, Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, Krajských slovanských obcí a Slovanských obcí, především v záležitostech závažného charakteru, ovlivňujících směřování a dosahování cílů náboženské společnosti Slované a jednotlivých obcí a změn majetkových. Rada zřizovatelů vzniká současně se založením náboženské společnosti Slované a do splnění podmínek pro ustavení všech orgánů náboženské společnosti Slované, plní funkce těchto orgánů.

9.2. Členové Rady zřizovatelů jsou tito:

1) Zdeněk Ordelt, narozený: 27.9.1976, r.č.: 760921/4123, trvalé bydliště: Havlíčkova 442, Čerčany, 257 22,

2) Bc. Ondřej Palík, narozený: 3.2.1982, r.č.: 820203/5358, trvalé bydliště: Lesnice 112, Lesnice, 789 01,

3) Bc. Jakub Krejčíř, narozený: 8.11.1984, r.č.: 841108/3043, trvalé bydliště: Švehlova 393/8, Hradec Králové, 500 02

9.3. Počet členů Rady zřizovatelů je minimálně 3 a nesmí stoupnout nad 7. Členové Rady zřizovatelů mohou doplňovat svůj počet volbou nových členů.

9.4. Členové Rady zřizovatelů se scházejí podle potřeby, minimálně jednou za čtvrt roku.

9.5. Členové Rady zřizovatelů si ze svého středu zvolí sekretáře, který svolává a řídí schůze Rady zřizovatelů, přijímá podněty, žádosti a zprávy adresované radě zřizovatelů a předkládá je k projednání.

9.6. Rozhodnutí Rady zřizovatelů je platné jen tehdy, jestliže se na něm shodnou alespoň 2/3 všech členů.

9.7. Rada zřizovatelů může svým rozhodnutím zrušit nebo revidovat jakékoliv rozhodnutí či usnesení kteréhokoliv orgánu náboženské společnosti Slované.

9.8. Rada zřizovatelů schvaluje změny základního dokumentu Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, i jakékoli jiné dokumenty navrhované a schvalované Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska a jeho případné změny. Rovněž v případě zcizování majetku Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, nebo některé z Krajských slovanských obcí a Slovanských obcí (prodej, zástava, darování, apod.) je nutný předchozí písemný souhlas Rady zřizovatelů.

9.9. Pověření členové Rady zřizovatelů se mohou zúčastnit schůzí všech orgánů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, Krajských slovanských obcí i Slovanských obcí.

9.10. Člen Rady zřizovatelů pozbývá své členství v radě zřizovatelů:

9.10.1. písemným oznámením Radě zřizovatelů o své rezignaci,

9.10.2. zrušením členství v Radě zřizovatelů jednomyslným rozhodnutím všech zbývajících členů Rady zřizovatelů,

9.10.3. úmrtím.

9.11. Veškerá předběžná opatření, která Rada zřizovatelů vydá, či doporučení nebo připomínky, které Rada zřizovatelů předá Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska k projednávané záležitosti musí být odmítnuty nebo zrušeny více než 2/3 všech hlasů při jednání Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Pro jejich potvrzení, či schválení je třeba 1/2 přítomných hlasů.

9.12. Členové přípravného výboru, kteří jsou zodpovědní za registraci, a vznik náboženské společnosti Slované jsou tito:

–  Zdeněk Ordelt, narozený: 27. 9. 1976, r.č.: 760921/4123,

trvalé bydliště: Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 – Staré Město,

– Bc. Jakub Krejčíř, narozený: 8.11.1984, r.č.: 841108/3043,

trvalé bydliště: Švehlova 393/8, 500 02 Hradec Králové,

– Bc. Ondřej Palík, narozený: 3.2.1982, r.č.: 820203/5358,

trvalé bydliště: Lesnice 112, 789 01 Lesnice,

– Svatava Kollmanová, narozená: 12. 3. 1968, r.č.: 685312/2012,

trvalé bydliště: K Zahrádkám 996/17, 155 00 Praha 5 – Stodůlky.

Článek 10

Členství, práva a povinnosti

10.1. Členem náboženské společnosti Slovanů se stává každý člověk, který se hlásí k odkazu Slovanů a tradici a který(á) je na základě své žádosti přijat (a) do některé z místních Slovanských obcí. Členství v náboženské společnosti Slované je dobrovolné a nikdo nesmí nikoho nutit ani mu bránit vstoupit či opustit společnost. Členem se může stát i osoba z jiného etnika.

10.2. Po přijetí je nový člen zapsán do jednotné členské evidence Slovanské obce. Registrace je možná pouze u jedné, až dvou Slovanských obcí.

10.3. Žádný člen náboženské společnosti Slované nesmí být diskriminován ani zvýhodňován z důvodu národnosti, rasy, jiného náboženství, sociálního postavení, věku či pohlaví.

10.4. Člen náboženské společnosti Slované má právo:

10.4.1. účastnit se náboženských, kulturních, vzdělávacích, sociálních a dalších programů, organizovaných náboženskou společností Slované,

10.4.2. obracet se s písemnými žádostmi, připomínkami, návrhy a stížnostmi na všechny orgány náboženské společnosti Slované,

10.4.3. být účasten všech jednání, které se týkají jeho osoby,

10.4.4. má právo volit, hlasovat, podílet se na organizování, iniciovat setkání obce,

10.4.5. šířit a prohlubovat praktikovanou slovanskou tradici dle svého citu a svobodně,

10.4.6 užívat si plody společné práce, cítit podporu a využívat možností náboženské společnosti Slované, slovanské tradice a přátel organizace.

10.4.7. projít zasvěcovacím a přijímacím obřadem do rodné víry slovanské samostatně, či během jednoho z hlavních slovanských obřadů. Tento úkon spočívá v propojení pomocí duchovního – kněze/kněžky se silou slovanského panteonu, silami země a přírody. S metodikou těchto obřadů jsou seznámeni kněží při studiu, ale mohou být i intuitivně přizpůsobeny podmínkám při obřadu.

10.4.8. má možnost požádat duchovního – kněze/kněžku o smytí, vyčištění napojení na duchovní tradici, kterou již nechce nést a chce se z ní vymanit. Tento úkon se provádí u přirozených vodních toků, řek, potoků, studánek, či jezer. Je možné také použít posvátnou slovanskou saunu, ve které je úkon vodou učiněn.

10.5. Člen Slovanů má povinnost:

10.5.1. ctít zásady slovanské víry a vést život směrem k naplnění ideálů slovanské víry, viz článek 8,

10.5.2. dodržovat stanovy náboženské společnosti Slované, respektovat usnesení a rozhodnutí všech orgánů náboženské společnosti Slované a své Krajské slovanské obce a jednat vždy tak, aby nepoškozoval zájmy Slovanů a dodržovat ustanovení schválená Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska,

10.5.3. chránit a šetřit majetek náboženské společnosti Slované,

10.5.4. platit členské příspěvky ve stanovené výši a termínu, pokud jsou stanoveny,

10.5.5. do 30 dnů oznamovat Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska změny osobních údajů, které jsou předmětem členské evidence,

10.5.6. dodržovat zákony státu ČR a respektovat jeho ústavu.

10.6. Člen náboženské společnosti Slované pozbývá své členství v náboženské společnosti Slované, zanikne-li jeho členství ve Slovanské obci, která člena registrovala.

10.7. Další záležitosti ohledně členství, práv a povinností členů náboženské společnosti Slované jsou popsány v dalších článcích stanov náboženské společnosti Slované.

10.8. Víra Slovanů není obsahově spojena s jakýmikoliv nepodloženými, falšovanými, či esoterickými skupinami, které propagují smyšlené a zavádějící informace.

10.9. Slované jsou skupina lidí, kteří sdílejí víru slovanskou, tedy sdílejí tento duchovní obsah, který je navázán na naši kulturu, folklór a zbytky slovanské tradice obsažených v nich. Také v návaznosti na výzkumy zbylé tradice u nás a v zahraničí, přednostně v zemích se slovanskou kulturou.

10.10. Členové náboženské společnosti Slované se zříkají jakéhokoliv neetického a neadekvátního využívání naší duchovní tradice v politice a komerčních záměrech.

10.11. Virilním (nevoleným) členem Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska jsou:

slovanský kněz, kněžka, žrec, či jiná duchovní autorita Slovanů. Ti musí prokázat svou znalost duchovní tradice Slovanů. Volí si je členové dané Slovanské obce a to dle své vůle a svobodně. Ti také musí být schopni danou Slovanskou obec zastupovat. Tato osoba musí mít pro vedení oficiálních obřadů náboženské společnosti Slované patřičnou akreditaci a projít řádným zasvěcením. V takovém případě Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska vydá dané osobě povolení zastupovat náboženskou společnost Slované oficiálně ve všech spojených autorizovaných a legálních polích. Taková osoba bude zanesena do registru náboženské společnosti Slované a bude mít oficiální potvrzení k prokázání svého statutu na veřejnosti. Vydávání takových průkazů řeší Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska.

10.12. Tato zásada, čl.10, odst.11, platí pouze pro oficiální obřady přístupné širší veřejnosti, není však nutná pro konání obřadů v rodinných, soukromých a přátelských okruzích.

Článek 11

Způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam jmen používaných pro označení duchovních v náboženské společnosti Slované

11.1. Duchovními náboženské společnosti Slované se mohou stát lidé, kteří prošli důkladným výcvikem v oblasti teorie a praxe slovanské tradice a spirituality, který náboženská společnost Slované organizuje.

11.2. Výstupem takového výcviku je test z teoretických znalostí, který musí být splněn minimálně na 85 %. Úspěšnost takového testu schvaluje kontrolní komise Školy slovanských tradic při Slovanském kruhu, z.s..

11.3. Po úspěšném absolvování testu z teoretických znalostí, musí nový duchovní úspěšně zvládnout kompletní realizaci jednoho obřadu hlavních slovanských svátků pro veřejnost a získává status Obřadní učeň/učeňka. Je to jeden z obřadů:

11.3.1 jarní rovnodennost – Provoda

11.3.2. Noc ohňů

11.3.3. letní slunovrat – Koupadla

11.3.4.  Žně

11.3.5. podzimní rovnodennost – Oseniny

11.3.6. Dušičky

11.3.7. zimní slunovrat – Kračůn

11.3.8. Hromnice

11.4. Po úspěšném zvládnutí těchto dvou zkoušek duchovní získává status Obřadník-čekatel/Obřadnice-čekatelka a jestliže po dobu jednoho roku bude vykonávat obřady pro veřejnost, nebo náplň své specializace, je mu udělena kněžská hodnost Obřadník/Obřadnice nastálo. Za tento zkušební rok musí tento nový duchovní provést aspoň 4 veliké obřady, bude-li toho schopen ze zdravotních, či rodinných důvodů. Nastanou-li pro něj/ni důvody, které mu/jí tuto činnost nedovolují a Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska tyto důvody uzná za adekvátní, tento zkušební rok nastane, je-li činnosti znovu schopen.

11.5. Autorizace kněžského stavu, je potvrzena odznaku kněžské hodnosti, který předá předseda Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Tato hodnost má neomezenou platnost a může být odebrána pouze předsedou Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska, když duchovní poruší mravní, etická, či duchovní pravidla náboženské společnosti Slované.

11.6. Poruší-li hrubě mravní, etická, obsahová či duchovní pravidla náboženské společnosti Slované a tato skutečnost je již veřejně známá, či pokud díky ní hrozí náboženskou společnost Slované újma v jakékoliv oblasti, zejména společenské, mravní, hmotné, či duchovní, má Rada zřizovatelů právo kněžskou hodnost, tedy status duchovní autority Slovanů, okamžitě pozastavit a nejpozději do 30 dnů Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska definitivně rozhodne a pověří předsedu Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska k odebrání kněžské hodnosti. Tato skutečnost bude odeslána písemně příslušné Krajské radě Slovanů a Slovanské obci, kde duchovní působí. Předseda dané Krajské rady Slovanů s touto skutečností obeznámí zástupce obcí a nejpozději do 14 dnů jím budou obeznámeni o této skutečnosti i členové dané obce, kde duchovní, který přichází o svou kněžskou hodnost, působí.

11.7. Duchovní, jenž byl zbaven své hodnosti, je povinen vrátit svůj odznak k rukám předsedy Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a stává se opět pouze členem dané Slovanské obce, nerozhodne-li se jinak. O ukončení duchovního statusu rozhodne Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska hlasováním, a toto rozhodnutí musí být nadpoloviční většinou přítomných hlasů.

11.8. Jsou-li okolnosti odebrání kněžské hodnosti velice závažné, může Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska rozhodnout současně o ukončení členství této osobě v náboženské společnosti Slované a pověří danou Slovanskou obec, kde je tato osoba registrována, ke zrušení jejího členství.

11.9. O tom, jak bude duchovní, který byl zbaven kněžské hodnosti, moci navštěvovat obřady, si rozhodnou členové dané Slovanské obce sami, nebude-li rozhodnuto vyššími orgány jinak.

11.10. Každá země, kde se otevře pobočka, si volí vlastní duchovní. Tito duchovní nemusí projít výcvikem ve Škole slovanských tradic, jestliže již mají znalosti a praktické dovednosti lokální slovanské tradice a Rada Slovanů danné země je jednohlasně schválí jako duchovní v danné zemi a regionu.

I tito duchovní musí být uznáni Radou zřizovatelů náboženské společnosti Slované v České republice. Tím je jejich autorizace v rámci Slovanů dokončena.

11.11. Seznam jmen používaných pro duchovní náboženské společnosti Slované jsou:

11.11.1 Muži: kněz, žrec, obřadník, volchv. U těchto jmen je možno použít je s přívlastkem slovanský, které předchází výše popsaným výrazům.

11.11.2. Ženy: kněžka, žrekyně, obřadnice, volchvyně. U těchto jmen je možno použít je s přívlastkem slovanská, které předchází výše popsaným výrazům.

Článek 12

Způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu.

12.1. Dojde-li k novým skutečnostem, či změnám v obsahu náplně činnosti, obsahu učení Slovanů a bude-li nutno tyto změny do základního dokumentu vložit, jsou všechny orgány Slovanů tyto skutečnosti neprodleně předat jakoukoliv formou k rukám Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Ta, když rozhodne hlasováním s nadpolovičním výsledkem o nutnosti tyto informace do základního dokumentu vložit, dojde k neprodlenému odeslání těchto informací, kompletně připravených a s definovanými indikátory, do jakého článku a odstavce se vkládají, na ministerstvo kultury, odbor Církví a náboženských společností, pro vklad.

12.2. O každé důležité skutečnosti, která by měla být jako nová informace, či aktualizace původní informace do základního dokumentu vložena, jsou všechny orgány povinny informovat Radu Slovanů Čech, Moravy a Slezska nejpozději do 5ti pracovních dnů.

12.3. Dojde-li Rada zřizovatelů k přesvědčení, že je třeba vložit novou informaci do základního dokumentu, může tak učinit a je povinna informovat této změně Radu Slovanů Čech, Moravy a Slezska písemně nejpozději do 5 pracovních dnů.

Článek 13

Zásady hospodaření

13.1. Financování činnosti náboženské společnosti Slované je z:

13.1.1. členských příspěvků, pokud jsou stanoveny,

13.1.2. dotací,

13.1.3. darů, dědictví, a jiných dobrovolných příspěvků od fyzických i právnických osob z tuzemska i ze zahraničí,

13.1.4. prodeje a pronájmu movitého a nemovitého majetku,

13.1.5. příjmů z pořádání vzdělávacích, kulturních, společenských a rekreačních akcí,

13.1.6. podnikatelské činnosti,

13.1.7. dalších příjmů,

13.1.8. ověřených soukromých zdrojů.

13.2. Náboženská společnost Slované jako právnická osoba odpovídá za své závazky svým majetkem do hodnoty 50.000,- Kč (slovy –padesáttisíckorunčeských-). S majetkem náboženské společnosti Slované hospodaří Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska na základě ročního rozpočtu schváleného Radou zřizovatelů. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska může zmocnit tajemníka k hospodaření s majetkem Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska ve vymezeném rámci.

13.3. Majetek náboženské společnosti Slované je tvořen příspěvky členů, dary fyzických a právnických osob, majetkem, který členové náboženské společnosti Slované sami nakoupili za finance náboženské společnosti Slované, případně příjmy z grantových prostředků atd.. O způsobu využití majetku náboženské společnosti se rozhoduje v souladu s vlastními stanovami. Každá Slovanská obec si se svým majetkem hospodaří sama. O pořádání jednání subjektů náboženské obce Slované, tedy o náklad s nimi spojené se dělí aktuální subjekty rovnoprávně.

13.4. Vložené a poskytnuté finanční prostředky, jiné věci a hodnoty se stávají majetkem náboženské společnosti Slované.

13.5. Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska sestavuje rozpočet na příslušný kalendářní rok a hospodaří podle něho.

13.6. Hospodaření probíhá na základě ročního rozpočtu připraveného a odsouhlaseného Radou Slovanů Čech, Moravy a Slezska a schváleného Radou zřizovatelů.

13.7. Náboženská společnost Slované vede účetní osnovu dle obecně platných předpisů.

13.8. Pokladníka volí Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska a schvaluje jej Rada zřizovatelů. Pokladník se zodpovídá předsedovi a místopředsedům Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a členům Rady zřizovatelů.

13.9. Pravidla a povinnosti v otázkách hospodaření:

13.9.1. všichni členové náboženské společnosti Slované jsou povinni s pokladníkem spolupracovat a poskytovat mu potřebné informace či vysvětlení a další požadovanou součinnost,

13.9.2. pokladník spravuje finanční prostředky náboženské společnosti Slované, má podpisové právo a plný přístup k elektronickému bankovnímu účtu, který je pro účely hospodaření náboženské společnosti Slované zřízen,

13.9.3. veškeré nakládání s financemi a majetkem náboženské společnosti Slované podléhá dozoru členů Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska a také vedení Krajských slovanských obcí a Slovanských obcí a členů Rady zřizovatelů. Pokladník je povinen na výzvu kteréhokoli člena Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska předložit do dvou dnů materiály týkající se stavu hospodaření spolku. Pokladník vede účetnictví spolku a zajišťuje plnění daňových povinností,

13.9.4. pokladník předkládá jednou ročně členské schůzi zprávu o hospodaření za uplynulý rok,

13.9.5. nesouhlasí-li odpovědné osoby se závěry pokladníka, mají právo připojit ke zprávě o hospodaření své písemné vyjádření,

13.9.6. každý subjekt náboženské společnosti Slované si zodpovídá za své hospodaření s financemi a majetkem sám,

13.9.7. každý subjekt náboženské společnosti Slované, může dobrovolně přispět na chod celé společnosti, tedy jejích řídících subjektů na účet náboženské společnosti Slované nad rámec povinných příspěvků, jsou-li stanoveny.

13.9.8. nemovitosti získané subjekty náboženské společnosti Slované se budou řešit vlastnicky individuálně, dle situace.

13.10. Příspěvek za členství v náboženské společnosti Slované stanový Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska a schválí Rada zřizovatelů.

13.11. V případě, že se podaří náboženské společnosti Slované dosáhnout spolupráce sponzorů, nebo dotačních grantů, budou tyto příspěvky ukládány na účet náboženské společnosti Slované a o jejich použití rozhodne Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska, ve spolupráci s Radou zřizovatelů.

Článek 14

Udělování titulů

Náboženská společnost Slované může udělovat svým členům tituly. Tyto tituly jsou autoritativně uznávány všemi orgány, institucemi a hospodářskými středisky náboženské společnosti Slované a umožnují výkon práv, která jsou s nimi spojena.

14.1. Titul “Ctihodný“

14.1.1. Tento titul uděluje náboženská společnost Slované za zásluhy, nebo mimořádné znalosti, schopnosti či dovednosti v oblastech:

14.1.1.1. Ochrana přírody a obnovení, výstavba či ochrana posvátných míst.

14.1.1.2. Rozvoj a šíření tradic a zvyků.

14.1.1.3. Výzkum a výklad mytologie.

14.1.1.4. Přírodní lékařství a léčitelství.

14.1.1.5. Obrana slovanské pospolitosti, kultury a víry.

14.1.1.6. Vzdělávání obyvatelstva a školství.

14.1.1.7. Budování a rozšiřování náboženské společnosti.

14.1.2. Titul „Ctihodný“ / „Ctihodná“, nebo „Ctihodný pán“ / „Ctihodná paní“ u osob bez kněžské hodnosti, může být udělen jen osobě, která dovršila čtyřicátý rok života a prací pro náboženskou společnost Slované a osobním rozvojem strávila alespoň 10 let.

14.1.3. Odznak tohoto titulu obdrží oceněná osoba z rukou předsedy Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska. Tento titul je udělován doživotně. Pokud se však tato osoba dopustí hrubého porušení mravních a etických pravidel, nebo záměrného poškozování náboženské společnosti Slované, je titul odebrán. Dojde-li u této osoby ke ztrátě duševního zdraví, je jí titul ponechán, ale je pozastaven výkon všech práv, která jsou s tímto titulem spojena.

14.1.4. Návrhy osob, kterým má být udělen titulu mohou podávat Starostové Slovanských obcí, jednotlivý členové Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska nebo představitelé institucí a hospodářských středisek náboženské společnosti Slované písemně Radě zřizovatelů. Návrh musí obsahovat důvody pro udělení titulu. O výběru kandidátů z podaných návrhů rozhoduje Rada zřizovatelů hlasováním. Pro výběr kandidáta je zapotřebí 6/7 hlasů všech členů. Vybrané kandidáty s odůvodněním předá Rada zřizovatelů písemně Radě Slovanů Čech, Moravy a Slezska. O udělení titulu rozhoduje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska hlasováním. Pro udělení titulu je zapotřebí 2/3 hlasů všech členů.

14.1.5. Všechny osoby, kterým byl tento titul udělen, mají právo účastnit se veškerých schůzí a zasedání všech orgánů, institucí i hospodářských středisek náboženské společnosti Slované, tam podávat návrhy a připomínky, o jejichž přijetí či odmítnutí musí plénum hlasovat.

Článek 15

Závěrečná ustanovení

15.1. Funkční období Rady Slovanů Čech, Moravy a Slezska je dvouleté. Pokud je do tohoto orgánů v průběhu jejich funkčního období jmenován nový člen, jeho mandát končí s koncem funkčního období ostatních členů orgánu.

15.2. V případě zániku náboženské společnosti Slované jmenuje Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska likvidační komisi, která navrhne majetkoprávní vypořádání včetně práv a závazků případných nástupnických organizací a návrh předá ke schválení Radě zřizovatelů. Návrh k likvidaci a její provedení může provést taktéž Rada zřizovatelů, pokud usoudí, že Náboženská společnost Slované již naplnila svůj účel. Tuto skutečnost musí projednat se zástupci Krajských slovanských obcí a musí být potvrzena všemi zástupci krajských slovanských obcí, aby toto rozhodnutí bylo v souladu s názorem zástupců jejich obcí a tak to byl většinový názor jejích členů. Hlavním impulsem v tomto ohledu je to, že slovanská tradice v České republice bude již tak rozvinutá, že Náboženská společnost Slované již není pro její udržení a rozvoj potřeba.

15.3. Porušení občanského zákoníku a zákonů České republiky v rámci aktivit náboženské společnosti Slované, bude trestáno dle zákonů České republiky.

15.4. Osoba, která odcizila, nebo zpronevěřila, či zneužila majek náboženské společnosti Slované k vlastnímu obohacení, či jiné trestné činnosti dle občanského zákoníku České republiky, nebo zákonů země, kde byla otevřena pobočka náboženské společnosti Slované, ke které se daný akt vztahuje, taktéž zpronevěřila, či odcizila informace o projektech, nebo jiné informace patřící členům, nebo přímo náboženské společnosti Slované a to až do dvou let po skončení členství, či pracovního vztahu, bude postižena pokutou ve výši 2.000.000,- Kč (slovy –dvamilionykorunčeských-).

Na náboženskou společnost Slované se vztahuje konkurenční doložka dle zákonů České republiky a ochrana autorských práv.

15.5. Tyto stanovy nabývají platnosti dnem registrace náboženské společnosti Slované ministerstvem kultury České republiky a oficiálním přijetím Radou zřizovatelů.

Oddíl II.

Dodatky

Článek 1

Knihy, ze kterých vycházíme.

1.1 Protože většina slovanských originálních textů byla zničena, u nás doma vycházíme z více akademických textů, které nás inspirují a které přináší základní informace o víře našich slovanských předků, kterou také praktikujeme, nebo do praxe uvádíme.

– Svět slovanských bohů a démonů – Zdeněk Váňa

– Mýty kmene Čechů – Dušan Třeštík

– Perun bůh hromovládce – Michal Téra

– Žítkovské bohyně. Lidová magie na Moravských Kopanicích – Dagmar Dobšovičová                         Pintířová

– Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku – Čeněk Zíbrt

– Veselé chvíle v životě lidu českého – Čeněk Zíbrt

– Slovanské starožitnosti – Pavel josef Šafařík

– Slovanská mythologie – Josef Růžička

– Slovanské starožitnosti – Lubor Niederle

– Bájesloví slovanské – Jan Máchal

1.2. Další autoři, kterých dílo slouží jako náš zdroj:

– Ľubomír Ďurovič

– Emílie Horváthová

Tyto Stanovy byly přijaty v Praze dne 18. 1. 2021